Vodičku mám, snad bude účinná:-) Tam jsem si s tím vaším driftováním vzpoměl na klasiku:-) Dobití severního pólu - Jára Cimrman LÉKÁRNÍK: Je to pohodlné, to driftování. Ale vleče se to. UČITEL: Nějaký inspektor Hruška to tady píše. To jsou nápady. LÉKÁRNÍK: Ale proč ne? Hygiena je důležitá i na školách. UČITEL: Tak ne! Já už na to nevidím. Kázeň! Má být na všech školách. Já to čet jako lázeň. No proto. Kázeň. To jo. To je pravda. To ani nemusel psát. To každý ví. FRIŠTENSKÝ: Heleďte, já tomu stejně nevěřím. Kdybysme jeli, tak by to muselo drncat. Nebo by se to pohupovalo. Nebo vzduch bysme cejtili, že rozrážíme. A krajina by ubíhala dozadu. To mi nevykládejte! NÁČELNÍK: Ten Varel je jak sedmiletý dítě! (k učiteli) Václave, prosím tě, ty jako pomocnej učitel mu to snad budeš umět vysvětlit! UČITEL.: Náčelníku, já myslím, že tady na severu se nemusíme oslovovat plnými tituly. Stačí, když mi budeš říkat učitel. NÁČELNÍK: Dobře. Tak to Varlovi vysvětli. UČITEL: Varle! Celý tenhle ledový krunýř, na kterém stojíme, se vlivem mořského proudu pohybuje k severu. Odborně se tomu říká drift. To jsme si nevymysleli, to je popsáno v literatuře. Takže nic nedrncá, nic neubíhá dozadu, všechno, co tady je, lékárník, zavazadla, sníh, ledy, všechno driftuje k severu. FRIŠTENSKÝ: A já? UČITEL: Taky driftuješ. FRIŠTENSKÝ: Takže podle tebe já tady stojím, nic nedělám a driftuju, jo? UČITEL: Správně. FRIŠTENSKÝ: V životě jsem nic takovýho nedělal a nikdo mě k tomu nedonutí. LÉKÁRNÍK: Václave, a jak dlouho budeme ještě driftovat? UČITEL: Deset až jedenáct dní. FRIŠTENSKÝ: To vám teda nezávidím. LÉKÁRNÍK: Pravda, vleče se to. Kamarádi, já nevím, co to se mnou je, ale já bych to nejradši otočil a driftoval zpátky. K nám. Domů. Do Prahy. Po Podolí. Do lékárny. Do prdele, to je mi smutno! UČITEL (zaraduje se): A je to tady! Trudomyslnost! (Jde k saním a přehrabuje se v zavazadlech.) NÁČELNÍK: Vidíte, kdybysme měli míč, pinkli bysme si, a hned by byla nálada.